V říjnu 2016 jsme se opět s kamarádem Martem Eslemem vydali prozkoumat Seyschelské ostrovy, Komorské ostrovy a zejména Madagaskar. Na Madagaskaru je problém s dopravou. Silnice jsou totiž ve „výborném“ stavu, a tak například 300 km se jede 8–12 hodin. Díky tomu jsme neprobádali tolik míst, kolik bychom si přáli. Jezdili jsme místními taxi brousse, čtyřkolkou, cyklorykšou, loďkou pirogou, rychlolodí, taxíky a také volským povozem.
Mura Mura – slowly slowly – na Madagaskaru zpomalíš i když nechceš 🙂
Stihli jsme města Antananarivo (hlavní město Tana), Antsirabe, Miadrivazo (tam jsme potkali skvělého průvodce Jacka), prozkoumali jsme část řeky Tsiribihiny, prohlédli si majestátné, nehořlavé baobaby v Morondavě (což je pro tyto velikány jejich nejdůležitější vlastnost, jinak by vzhledem k častému vypalování přírody zanikly), profrčeli jsme městem Fianarantsoa, prozkoumali jsme zejména Ranohohiru s národním parkem Isalo (tam jsme poprvé potkali lemury a taky jsem tam dostal mega srajdu 🙂 a pokračovali do pobřežního města Tuléár, ze kterého jsme přepluli až do přímořského Anakao, kde jsme bydleli u Petera Pana 🙂 a plavili se po okolních ostrůvech a navštívili místní školu. Stihli jsme tedy malou jihozápadní část ostrova.
Viděli jsme hodně lemurů, chameleonů, spoustů ptáků, taky vodního hada, hvězdice a hooodně mořskejch ježků 🙂 Malgaši jsou úžasní milí lidé, rádi se fotí. Mají jen jednu neřest, ale ta způsobuje, že na ostrově zmizelo přes 80 % lesů. Tak snad jim to brzy dojde, že i když předci vypalovali, že oni už nemusí. // Salama…
Více se můžete dozvědět na stránkách Marta Eslema. // Rozhovor Marta Eslema v Ústeckém deníku.
